Reklama
 
Blog | Daniel Zeman

Tradiční hodnoty: Vepřová, knedlík, zelí!

 

Co jsou to ty tradiční hodnoty, kterými se ohání dosluhující Václav Klaus? 

 

Václav Klaus si jako akademik musí být přeci vědom, že z vědeckého hlediska, je třeba nějak  naše národní tradiční hodnoty definovat. Zkusme to tedy udělat za něj, protože on mluví v tomto ohledu dosti neexaktně.

 

První kritérium, které nás napadne je čas. Tedy od kdy se má korpus naších národních a tradičních hodnot sbírat? Je to od dob knížete Václava nebo od roku 1918? Dále, máme počítat pouze roky samostatné, nebo i ty, ve kterých jsme byly součástí různých říší. Pokud bychom vzali pouze naší samostatnost, tak se naše tradiční hodnoty rodily ve 20. století pouze v rámci zhruba třiceti let (1918-1938,1989-2000), což je na utvoření tradičních hodnost dost málo. Pokud si vezmeme nějakou rozumnou časovou osu, řekněme od poloviny 19. století, kdy v revolučním roce 1848 a následovně vznikají představy moderních národních států (tedy ne až v 20. století, jak tvrdil Klaus rakouskému novináři)  a dále 20. století, zjistíme, že náš národ byl „národní“ opět pouze třicet let, proto musíme počítat do našich národních tradičních hodnot i vliv cizích mocností. Dále hledáme hodnoty, které se tu vyskytují nejdéle, nebo které se v průběhu dějin ukázaly jako tvořivé?

Reklama

 

Když už máme časovou osu, nastává další problém, kde hledat ony hodnoty? V náboženství a pokud ano tak v jakém? Je to prvorepublikový protestantismus, nebo habsburské katolictví? Máme hledat hodnoty v našem c.k. strojírenství, které stavělo na „evropském“ trhu Rakouska –Uherska, nebo na „aktivistickém“ národním obrození, které naopak brojilo za větší samostatnost v rámci říše? Je to umění, vznikající na prvorepublikových kontaktech hlavně s Francií? Je to Karel Čapek, který by dnes patrně psal pro Respekt? Je to T. G. Masaryk s heslem „nebát se a nekrást“? Je to mobilizace proti Německu? Nebo jsou to padesátá léta a politické procesy, naše schopnost držet hubu a kolaborovat? Jsou to snad normalizační stáda, kterým zavře hubu pomeranč a dovolená v Jugošce? Je to major Zeman, nebo jsou to parašutisté, kteří se obětují, aby spáchali atentát na nenáviděného tyrana? Je to snad vepřová, knedlík, zelí? Jsou to obézní a poslušní pantátové? Nebo je to Sokol s heslem „Ni zisk, ni slávu“? Je to náš odboj proti německy mluvícím mocnostem? Slavjanofilství?  RVHP?

 

Pokud tu kdy byly nějaké tradiční hodnoty, nejsou tak hmatatelné, jako například ve Velké Británii nebo Francii. Přesto pokud tu něco zajímavého bylo, tak to vycházelo buď z kontaktů v rámci Evropy nebo to byli odvážní a morálně nesmírně pevní jedinci, kterým by však učarovala neviditelná ruka trhu jen pramálo. Václav Klaus by měl tedy specifikovat, co tím vlastně říká, jinak pouze přispívá k tomu, co dnes kritizoval, když prohlásil: „Soudobá takzvaná informační společnost, což považuji za zvláště absurdní název, protože bych ji spíše nazval neinformovanou společností, s její apoteózou internetu a takzvaných sociálních sítí nás ohlušuje záplavou nestrukturovaných, navíc často víceméně irelevantních dat či informací,“(Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/vyroci-17-listopadu/domaci.aspx?c=A121117_072911_domaci_jw)