Víc jak dvacet let po pádu komunistického režimu je snad každému už jasné, že takto to vypadat nemělo. Pomalu se zaplétáme do pavučiny upředené vlákny korupčních a protekčních pavoučků a každá další snaha vymanit se znamená jen pevnější zabřednutí do nesnesitelně páchnoucích sítí a kokonů.
Proč, kde se to vzalo? Vždyť na začátku nebyli žádní pavouci, nikdo nesnoval sítě, dobře věděli jsme, že „demokracii“ budou mít až děti těch, co zvonili, ale teď? Kdo to bude? Děti dětí dětí dětí? „Drž hubu a šoupej nohama, my děláme to nejlepší pro vás všechny.“ Okřikne větší pavouček jednoho co opustil šept.
Ve filmech ze západu občas vidíme scénku ze školského prostředí, kdy v hodině vyučující diskutuje s žáky. Může to být střední nebo vysoká. Nejdřív jsme obdivně vzhlíželi. Ach, kdyby se něco podobného dělo i u nás a suchý přednes vyučujícího byl nahrazen štěbetavým a podmětným diskutováním. Dokonce se o přenesení diskuse i snažíme: „Tak někdo nějaké otázky?“ Následuje trapné mlčení. Školní diskuse v našem prostředí nefunguje. A přitom v té oné školní diskusi je skryt jeden ze základních kamenů demokracie. Jde o to veřejně se postavit za svůj názor a veřejně si ho obhájit. Můžeme mít žáky z tradičních západních demokracií za jakékoliv nevzdělance, ale na rozdíl od nás si oni svůj názor dokážou ubránit a veřejně vykřiknout, protože jsou tomu učeni od útlého dětství.
Naučit lid veřejně diskutovat a bojovat si za svá práva je nesmírně složité. Všechny zdejší kauzy končí na nedůslednosti jednotlivců, ale i nás všech jako občanů. Naše občanská neschopnost je nasáklým podhoubím pro pavouky. Je to paradox, ale z velké části si za dnešní situaci můžeme sami.
Vždy jsou tisíce a milióny důvodu proč to či ono nefunguje, nelze původce všeho zla hledat v jednom. Poohlédneme-li se po okolních státech co funguje a co u nás nemáme, čeká nás spousta práce a je třeba začít s jedním po druhém. A jedna z věcí, která zde naprosto chybí je potřeba jít se svým názorem na trh a tam ho veřejně vykřičet a diskutovat o něm. Dokud se tímto nezměníme, budeme jen šeptat a pavoučci okolo nás budou pomalu utahovat.