Reklama
 
Blog | Daniel Zeman

Jedna morálka, jeden osud?

 Pomalu zanikající fotbalový klub Slavia a český stát (Česko) mají jednu zajímavou paralelu: vedení, které se tváří, že chce pomoci. Současná vláda se zaklíná reformním hávem, ale nic takového nedělá, stejně tak se ředitel fotbalové Slavie Platil dušuje, že už přichází řešení, ale skutek utek.

Selský rozum, a v této záležitosti nelze nic jiného použít, nám jasně křičí, že se tu děje cosi špinavého. Veřejné postavy našich životů vystupují jako národní spasitelé, krotitelé rozpočtového schodku, zachránci klubu, člověk by snad uvěřil i jejich neposkvrněnému početí, ale jejich stíny žijí vlastním životem.   

Stalo se morálním standardem, že ten, kdo kryje nečestnosti, dává kamarádům zakázky, uplácí a podvádí, či cokoliv jiného temného, naprosto samozřejmě přijímá tvář světce. Na určitých pozicích se všechny zde vyjmenované nekalosti přijímají jako nedílná součást povolání – něco ve smyslu, že horníci mají černé oči.

Když je jim toto vyčteno jakýmkoliv způsobem, oheň je na střeše, předložte důkazy, já jsem uražen, celé jste to pokazili vy, protože mi nevěříte. Lépe: jak se opovažujete mi nevěřit, já pro vás dělám to nejlepší. Tito lidé jsou naprosto přesvědčeni o své potřebnosti a důležitosti.

Reklama

Podobná situace nastala i na Slavii; klub, který měl správně nakročeno někdo tvrdě pohřbil, samozřejmě za to nikdo nenese odpovědnost, ono se to stalo nějak tak samo tím, že všichni dělali to nejlepší. Na místo ředitele přišel pan Platil, rovný chlap s dobrými úmysly, který týden co týden tvrdí, že dělá co může, je blízko novému investorovi a snaží se řešit problémy, které tu jsou po jeho nástupcích. Bez něj by ta Slavie už dávno nebyla. To, že je to člověk, kterému nevadí, že neví pro koho pracuje a že neustále všem lže, to nic nemění na jeho nejlepších úmyslech.

Ve čtvrtek se nedohrál zápas mezi Slavií a Olomoucí, protože části fanoušků došla trpělivost s neustále mlžícím vedením. Všichni jsou pobouřeni: jak se něco takového mohlo vůbec stát, potřebujeme nový antichuligánský zákon, atd. Ale nikdo nezabývá podstatou problému, který se ve větším odehrává v celé republice!

Je s podivem, že nám nevadí, když se pod pláštíkem serióznosti a snahy pomoci rozkrádají miliony a miliardy. Nevím odkud to pramení, ale stále zde přetrvává úcta k mocným bez jakékoliv reflexe jejich kvalit. Přitom je evidentní, že kdyby všichni dělali co mají, tak klub i republika vypadá jinak.

Rozhodně nesouhlasím s ničením majetku během protestu na stadionu, ale víc než celá akce slávistických ultras mi vadí zprzněná morálka našeho národa. Pohoršovat se nad tím, že někdo řekne zloduchům co si o nich myslí, je zkažené. Situace ve Slavii je smutným příkladem pro celou naší krajinu jen s tím rozdílem, že státu stačí navýšit schodek, klubu nikoliv. Tak jsme dospěli do situace, kdy se slávistická bárka potápí, řečeno slovy andělsky čistého fotbalového Ivánka. A kdy to potká český parník?